Osobní zpovědi
Chcete se podělit se svými zkušenostmi s návštěvníky stránek? Kontaktujte mě s vaším příběhem.
Jakub
Katka
Dobrý den,
narazila jsem na Vaše webové stránky a zaujalo mě jejich zpracování. Ráda bych se podělila o osobní zkušenost s CFS, doufám, že třeba někoho můj příběh povzbudí, že naděje vážně umírá jako poslední. CFS u mě propuklo po onemocnění infekční mononukleosou, od té doby jsem po dobu 5 let nevyšla z únavy. Kromě nepředstavitelné únavy, kdy se člověk probouzí po 15 hodinovém spánku jako kdyby místo toho šel 50 km pochod, bolí ho nohy, ruce a celé tělo, pořád se cítí slabý, vyčerpaný, bez chuti cokoliv udělat ( teda někde v koutku duše by chuť byla, ale síla není) usínala jsem tvrdým spánkem i za chůze, nebyla jsem schopná se na nic soustředit kromě myšlenky co nejrychleji usnout, když se usnout však podařilo, tak jsem stejně žádné síly nenabrala. Stále se mi motala hlava, po procházce se psem jsem mohla prospat i 3 hodiny. Přidaly se potíže s trávením, zvětšené uzliny, bolesti hlavy, "motání se" a pocit, že už nic nezvládám. Stále se u mě opakovali nachlazení a chřipky, ze kterých jsem se nemohla vymotat. Byla jsem zoufalá, celé to vygradovalo před rokem, kdy jsem neměla už ani sílu, abych ovládala své emoce, byla jsem permanentně podrážděná, celé tělo se mi uvnitř chvělo a nešlo to zastavit. Uvědomovala jsem si, že to není v pořádku, ale již nebyla síla to ovládat. Pokoušela jsem se několiktát vyhledat pomoc, jenže u všech doktorů mi řekli " unavenej je dneska každej", když mi udělali krevní testy, tak jsem měla "jen" zvýšený počet protilátek proti EB viru, jinak bych prý mohla své výsledky ukazovat v učebnici pro mediky. Ale nikdo můj problém neřešil. Až se mi podařilo narazit na Dr. Nouzu, který se CFS zabývá, nasadil mi některé léky jako Circadin ( na prohloubení spánku) Rivotril (na posílení imunity) a antidepresiva ( Sertralin Actavis). Po těchto lécích jsem se už lépe vyspala, nepřipadala jsem si po probuzení tolik unavená, po nástupu účincích antidepresiv jsem už neměla takový pocit, že nic nezvládám, nechvěla jsem se tolik uvnitř a tak nějak šel veškerý stres více mimo mě ( předtím mě jakákoliv stresová situace rozhodila). Přesto to stále nebylo ono. Člověk, který mi však nejvíce pomohl, a ráda bych zde uvedla jeho jméno je, PhDr. Kalábová, jí jsem mohla říct všechno a věděla jsem, že najdu pochopení, nezlehčovala můj stav, pravidelně k ní chodím na sezení ( kromě toho, že mě jako jediná zbaví blokád páteře), provádí mi reflexologii, baňkování k uvolnění napětí a naordinovala mi homeopatika, která beru poslední 3 měsíce a cítím se tisíckrát lépe! Dala mi kombinaci přírodních antidepresiv, homeopatik na dodání a udržení energie a pro předcházení pocitu vyčerpanosti. Po pěti letech konečně můžu říct, že se cítím mnohem lépe, že takhle se již dá žít. Co bych poradila jak se dostat z bludného kruhu chronické únavy? Mít někoho komu se můžete svěřit a kdo nebagatelizuje váš stav ( bohužel u mě doma to nebylo moc pochopeno, pořád vše berou jako únavu a pokaždé se diví proč jdu zase odpočívat, z čeho že můžu být unavená...)cvičení powerjogy mi také moc pomohlo se odreagovat od strastí všedního dne, chodím hodně do přírody, dodržuju zásady zdravé výživy, abych oragnismus nezatěžovala víc než je nutné. Z léčebných postupů se mi osvědčila psychoterapie, reflexologie, homeopatie a kombinace klasických léků. A nedůležitější zásada na závěr, vždy dělat jen to, na co je zrovna energie, nikdy nejít do energetického dluhu. Stane se, že některý den bude horší a celý se prospí, ale druhý pak bude zase o mnoho lepší. Prostě vše dělat podle svých aktuálních možností. Nyní po těch všech peripetiích se u mě stav o dost zlepšil, léky beru stále, zvládám mnohem více činností, chodím i do práce ( sice si pak musím na půl hodiny odpočinout), ale pak pokračuju dál. Psychicky jsem na tom o mnoho lépe, dá sice práci si stres, který je všude kolem nepřipouštět, ale dá se to. Doufám, že někomu tento článek pomůže, alespoň v tom, že je naděje na změnu k lepšímu. I já věřím v úplné uzdravení, ale jsem vděčná alespoň za tento stav, kdy mohu relativně normálně žít. Všem, kdo poznali co je to CFS přeji hodně sil a spoustu lidí, kteří budou mít pochopení...
Matůšů František, fr.matusu(zavinac)seznam.cz
Podrobně a důsledně jsem si přečetl vaše webové stránky a vše co je zde publikováno, je příčinou mých dlouholetých bolestí. Mé problémy spočívají především v bederní oblasti zad, dále postupujících do oblasti pánevního dna a kostrče, což spolu souvisí. Osobně jsem absolvoval několikeré vyšetření magnetickou rezonancí, vyšetření CT, vyšetření denziometrické, kde se odvápnění kostí nepotvrdilo, dále navštěvuji imunologickou ordinaci, ordinaci chronické bolesti, kde dostávám prášky od bolesti, jakož je Tramal, Tramadol což je obdoba Tramalu, Myolastan, kapky Tramabene, užívám je velmi opatrně, protože jsou to opiáty, na kterých jsem už snad i závislý. Pak jsou to analgeticé injekce, ale podstatu a příčinu mých problémů nikdo neřeší. Všude kam příjdu jsem ochotně vyšetřen, s tím příkladně, že výhřez plotýnky je nepatrný, tudíž není důvod se znepokojovat a zase jsem na začátku.
Osobně si myslím, že nemocí CFS trpím, ale po zkušenostech s lékaři to raději nevyslovuji nahlas. Jedenkrát jsem si dovolil v centru chronické bolesti vypovědět příběh, kdy pacient užíl během sedmi měsíců 400 kusů Ibubrofeinu, kdy rovněž měl bolesti bederní páteře a nakonec mu byla objevena rakovina, kterou se mu podařilo ve zdraví ustát a v ten moment se už psala žádanka na psychiatrické vyšetření, které jsem v doprovodu mé ženy s povinnosti absolvoval.
Po opiátech jakož jsou tramadolové ,,léčiva", se mně třepou ruce, špatně se mně artikuluje. Pokud mám absolvovat nějakou schůzku, tak si z těchto preparátů nedovolím užít vůbec nic, protože bych vykazoval svým nechtěným chováním, že jsem pod vlivem alkoholu. Podotýkám, že jsem nekuřák a abstinent, protože při svých bolestech si na nějaký alkohol ani nevzpomenu.
Zdravotní stav, který mě provází je takový, že někdy po probuzení bych uběhl i 10km, ale takových dnů je velice málo. Spíše se probudím s bolestma, opocený, je mně zle od žaludku a jsem rád, že si zajdu na toaletu a upravím se. Pak zvažuji, zda užiju kapky od bolesti Tramabene, ty jsou takové stravitelnější na žaludek, pak vypiju jednu plechovku RED-BULLU a jsem nedá se sice říct,, schopen jít do zaměstnání". Když se vrátím k ordinaci centra chronické bolesti, musím podotknout a upozornit lékaře na to, pokud psychicky zdravý člověk užíje lék TRITICO, což jsem jedenkrát na zklidnění stavu udělal. Pár minut po užití zmíněného léku, jsem myslel že zemřu. Začalo se se mnou všechno točit, držel jsem se stěn a s velkým vypjetím jsem se dobelhal do postele a v momentě jsem o sobě nevěděl. Nikdy bych už tento lék dobrovolně neužil. Dostával jsem injekce od bolesti do páteře, obstřiky, po kterých jsem při jízdě domů musel zastavit za vesnicí, ukrýt se za dodávku a klečet v bolestech na zemi. Vždy jsem měl pro případ kolapsu sebou svou hodnou manželku.
Teď zase pro zněnu navštěvuji neurologa, který mně udělal odběry na zoonozy, jakož jsou boreliosa, toxoplasmosa.Výsledky přišly s tím, že jsem prodělal toxoplasmósu, ale lékaři mně ujišťovali, že tuto nenoc prodělal každý a pozitivní Toxopl. g. IgG pozitivní, je jenom výsledek toho, že si tělo vytvořilo protilátky proti zmíněné nemoci. Jenom doktor na neurologii, jakož to jediný se vyslovil s tím, že by to nepodceňoval a odeslal mě na další celkové vyšetřní krve na ambulanci Kliniky infekčních chorob do Brna Bohunic. Tak po všech těch vyšetřeních už ani nevím, čí jsem a jak se jmenuju. Ale tonoucí se stébla chytá a tak neustále věřím, že někdo z lékařů příjde na to, proč je mně neustale špatně, bolíjou mně klouby, svalstvo a celkově se cítím unavený, ikdyž relaxuju. Někdy je to tak zlé, že se člověk nemůže otočit v posteli z jedné strany na druhou stranu. Pak když přijdou extrémní bolesti, tak se začnu hodně potit, přitom mám končetiny ledové. Minulý rok v měsíci Srpnu jsem měl tak velké bolesti, že jsem se týden ani nepohnul. Naštěstí byla dovolená a žena mně pomáhala, jak na toaletu, tak se vším. Toto všechno co jsem zde napsal, si můžu pouze myslet, ale nikde to neříkat, protože Vám stejně nikdo neuvěří. A to je na tom všem, to nejhorší. Jsou lékaři, kteří se tomu usmějou a řeknou, že jsou lidé, kteří jsou na tom stejně, anebo ještě hůř a tím to vždy taky končí.
Jsem rád že jsou veřejnosti prezentovány tyto webové stránky, kde se člověk o svých problémech něco dozví.
Marek, Ústecký kraj, ICQ: 190-899-865
dobrý den jsem rad, že jsem našel další stránku zabívající se únavovým syndromem, který mohu shrnout v par větách nemoc číslo jedna, nebo-li král nemocí), nebo spíše více než nemoc, ale co by to bylo, maximalně nevydržitelné stavy, které se nikdo nedokáže představit je jednim z mnoha příznaků, je mi teprv 20 let a takovéhle zkušenosti od 16 let jsem si nikdy ani v nejmenším nedokázal představit. Také jak kdybych žil v mlze, to dokazují někdy nesmyslně napsané věty, které se i nyní píši. Z nejhoršímu jsem sice venku, ale těch vzpomínek na to nejhorší když jsem na to byl sám mi nikdo jen tak nezbavi.